|
|
|
|
|
|
Jindřich Šustr byl dobrý člověk, kamarád, v různých věcech dovedl poradit a ledacos zorganizovat, ale kapelnickou funkci vykonával jen jaksi úředně. Nearanžoval skladby, ani nedovedl hru výrazně usměrnit. Taky konečně pochopil, že situace v přednesu Texklubu je vzhledem k novým trendům a požadavkům posluchačů neudržitelná. Soubor rozpustil a založil nový, složený z mladých hudebníků. Hrál tam nově Stanislav Grym a Pavel Švasta na saxofony, Karel Falta trumpetu, já jsem ke kytaře přidal hru na banjo, Ladislav Návesník na bicí, na trombón přibyl čerstvý inženýr Ladislav Březina a několik dalších, které si již nepamatuji. Vznikl vlastně dixieland, který však neměl dlouhého trvání pro různost hudebních zájmů.
Zůstali jsme v jakési neurčité formě a hráli příležitostně ve vinárně v Beránku. Tehdy s námi hrál basu ještě Karel Klimeš, zvaný dědek. Ten si klidně v 11 hodin večer o přestávce rozbalil krajíc chleba třebas se škvarky a dal se do jídla, že prý ty "blafy" co nám dávají, že jíst nebude. Měli jsme totiž možnost za 3,15 Kčs si vybrat některá ze zbylých jídel v restauraci, tzv. zaměstnanecké večeře. Příležitostně s námi hrál i houslista Zdeněk Němec nebo Josef Zachar. Tou dobou ještě vedení podniku s ohledem na návštěvní klientelu ve vinárně požadovalo hrát "slaďáky", k čemuž se houslisté dobře hodili. Mohli tak zahrát i hostům "do ouška".
V Hronově se také stále něco dělo. Při spojeném závodním klubu Máj vznikla pod vedeném harmonikáře Jaroslava Holečka skupina Speciál 59. Na trumpetu zde hrál Jaroslav Ludvík, na bubny Jiří Štěpán, na kontrabas Jaroslav Matouš a začínající kytarista Petr Simon. Příležitostně střídal i banjo. Skupinu doplňovali zpěváci Dalibor Zobal a Miloš Petřík. Později se k nim přidal syxofonista Zdeněk Khol a trombonista Zdeněk Seidl. Jak napovídá název, skupina působila od roku 1959 hlavně na zábavách ve vyhlášeném sále Slávie v Hronově.
|
|
Speciál 59 při hře |
Ale to již Oldřich Kolman po nucené pauze založil vlastní malou skupinu, kde hrál na knoflíkovou harmoniku. Do skupiny přibral trumpetistu Vratislava Hejzlara, kontrabasistu Zbyňka Žižku a na bubny Josefa Kroupu. K nim přešel v roce 1960 kytarista Petr Simon. Zpívala s nimi Tina Špátová. V tomto obsazení hráli téměř rok sobotní zábavy v kavárně Beránku v Náchodě. Pak došlo k dalším přesunům hudebníků.
To už ale začala éra "big beatu". Do Náchoda zavítala na koncert pražská skupina Olympic, Mefisto, také odlišně orientovaná skupina kytaristy Miroslava Kefurta, ve které zpíval a současně hrál basu Karel Hála. Prostřednictvím Radia Luxenbourg i jiných stanic začaly prosakovat informace o rokenrolu, twistové vlně a popularitě Elvise Preslyho, i dalších protagonistů. Později pak nástup anglické skupiny Beatles a dalších, jim podobných. Ovšem v našich sdělovacích prostředcích se dlouho neobjevovali. Přesto nová vlna (v Čechách se držel specifický název big beat) dala muzicírování úplně jiný směr, při čemž nejlépe na tom byli mladí hudebníci, nezatížení dřívějším pojetím a zvyklostmi hudebního cítění. Náchodsko se tak stalo v průběhu sedmdesátých let středem beatového hnutí. Často a dlouho se tento jev negativně projevoval vzájemným přehlížením, ba opovrhováním mezi starými hudebníky a mladými beatmeny. Padaly argumenty o neznalosti not, hraní jen podle kytarových značek na tři akordy, velmi hlasité produkci a naopak o "sokolničení", neschopnosti se přizpůsobit novým rytmům a podobně. Náchodsko se stalo v průběhu těchto let středem beatového hnutí v kraji.
Snad první vlaštovkou bítové éry byl Kytarostyl, založený za citlivé podpory Josefa Kolmana, vedoucího Závodního klubu Mistra Aloise Jiráska (MAJ) v Hronově, který vytvářel pro bigbítové skupiny asi nejlepší podmínky v celém okolí. V období let 1961-63 zde hráli kytaristé Petr Simon, Karel Čepelák a Václav Hána, saxofonista Antonín Doležal a Zdeněk Khol, bubeník Jiří Štěpán, samozřejmě se zpěváky Milošem Petříkem Jiřím Hillmanem. K dispozici měla skupina prostory pro zkoušení i aparaturu v sále Slávie, kde se pravidelně hrálo. Nástup na vojnu, jako ostatně i u dalších skupin, však překazil další plány.
|
|
Hronovský Kytarostyl |
V roce 1964-65 působila pod patronací Stavostroje v Novém Městě nad Metují skupina Atlantic. Zde mimo jiných začínal baskytarista Vladislav Marek, pozdější hráč v Hellmenu a L.O.V.E. Zkratka měla s anglickým lidovým pojmem "peníze" pramálo společného a na rozdíl od peněz měla krátké trvání. Jednalo se o iniciály členů Láďa, Olda, Vojta a Emil. Vypadalo to docela efektně. Havrani byl název podobné skupiny v Novém Městě nad Metují. zde v období 1966-72 působil kytarista a později bubeník Jan Staněk. V České Skalici se vytvořila skupina The Spirits pod vedením sólového kytaristy a zpěváka Josefa Andrejska.
V průběhu roků 1965-67 účinkovala na Hronovsku skupina Merkur, odkud pocházeli bubeník Oldřich Simon, baskytarista Miroslav Paul a kytarista Emil Vaněček. Na Broumovsku působila bítová skupina Young Stars, ze které se v různých kapelách dříve nebo později objevili v Náchodě basista Karel Dušek, bubeník Benedikt Stiearand a zpěvák Karel Zítko. S ním zpíval ještě Jan Hnyk. Dále ve skupině hráli kytaristé Zdeněk Schlezinger a Václav Vaněček.
|
|
Skupina Young Stars |
Mezi nedočkavé začínající muzikanty, kteří začínali své první bigbeatové krůčky již v posledních ročnících základních škol patřil v Červeném Kostelci i Josef Rudolf. Ve skupině Brubeak v roce 1964 s ním mimochodem začínal i dnešní bubeník souboru Linha Singers - Eduard Rousek. Z hudební líhně na Náchodsku vzešla a odcházela do Prahy i řada dalších muzikantů a zpěváků, popsaných v dalších kapitolách. Na světě se objevil Meteor, který v období let 1965-66 hrál písně Olympiku i klasické rokenroly. Josef Rudolf hrál sólovou kytaru, František Kopecký a později Jaroslav Modřanský doprovodnou kytaru, bicí Jiří Moravec, kterého vystřídal Jaroslav Stříhavka. Krátce zde působil náchodský zpěvák Karel Zítko a baskytarista Jaromír Hermoch, kterého nahradil baskytarista a vedoucí souboru Vladimír Rosa, později člen Modeta. Dobrou duší kapely byl řidič a manažér Josef Mrázek. Mimo her v místě byli vítáni i v Náchodě, Úpici, Machově i na Trutnovsku. Ještě s mrazením v zádech vzpomínali na hru v Adršpachu, kde mimo kapely a 6 vojáků bylo přítomno 300 rozvášněných dívek. "Hodili jsme mezi ně několik našich fotek a potom utekli oknem do prozíravě přistaveného auta. Pro nástroje jsme se vrátili až další den". Od roku 1967 nastoupila posila, zpěvák Vlastimil Havlíček a skupina změnila název na Mickey and Meteors. Později už jen Meteors. V novém složení neměla skupina dlouhého trvání.
|
|
Hráči Meteoru při vystoupení v Náchodě "U Barešů" |
Podle citovaných vzorů byla dána v Náchodě v roce 1963 dohromady kytarová skupina Elektron, pod patronací závodního klubu MEZ. Používali již elektrifikovaných kytar a elektronických varhan. Zvuková aparatura, jako u většiny skupin, byla složená z různých zdrojů a bedýnek od rozhlasu po drátě. Jádrem souboru byl Libor Fiedler, Emil Špreňar a Karel Adámek. Připojil se k nim Jaromír Hermoch, zpěvák Václav Vaněček a bubeník Benedikt Stierand. Účinkovali jsme s nimi na prvomájové veselici na náměstí v roce 1964. Kvalitní fotografie není k dispozici.
Snad každý hudebník je časem se svou partou nespokojen a hledá lepší uplatnění. Tak se také sešli kolegové basisté Dušek a Marek zrovna v pekelském údolí na oslavě čarodějnic. Od slov nebývá daleko k činům a tak z těchto rozhovorů vykrystalizovala skupina The Hellmen (Pekelníci). V období let 1965-69 v této formaci působili, jak je vidět na snímku v pořadí - baskytarista Karel Dušek, vedoucí a baskytarista Ladislav Marek, kytaristé Václav Hána a Petr Simon, včetně hráče na bicí Jiřího Štěpána. Posledně jmenovaného vystřídal v roce 1967 Petr Prislinger, který oslňoval hrou na dva velké bubny. Posilou skupiny byla zpěvačka Zuzana Michnová. Ta však odešla v roce 1968 do Prahy.
|
|
The Hellmen na přírodním jevišti na zámku |
Od toho roku také Marek definitivně zanechal hraní a objevoval se v roli zvukaře v různých skupinách a pro různé organizace, což činí do dneška. Na baskytaru jej vystřídal Jaroslav Kopecký. Díky předvídavosti ředitele Osvětového domu Ladislava Novotného (a také s vidinou pravidelného zisku) bylo skupině umožněno hrát na velkém sále divadla. Od jara 1966 se konaly zábavy i několikrát týdně při návštěvnosti až 800 osob. Byla to nejúspěšnější éra skupiny. To ještě posílil hráč na varhany Ivo Jirásek. V repertoáru převládaly hity skupin The Beatles, The Monkees, The Bee Gees i dalších. Poslední představení 30. března 1969 bylo opět v divadle Beránku. Bylo to divoké. Dokonce jsme na jevišti trhali košile, ve kterých jsme hrávali, vzpomínají muzikanti.
Pod příslibem ředitele SZK (Spojeného závodního klubu) Bartoně, že Jiráskovi koupí závodní klub nové východoněmecké varhany Matador, vznikla při SZK Tepna nová skupina The Skymen. Jednalo se v podstatě o hronovské hudebníky, které Jirásek přivedl do Náchoda. Byl to bubeník Oldřich Simon, kytarista Evžen Němeček, baskytarista Miloslav Paul a nový bubeník Zdeněk Balcar. Dnešní varhaníci si ani nedovedou představit, jaký zvuk vyluzovaly tehdejší varhany "Jonica", při čemž se každou chvíli musely šroubovákem dolaďovat některé tóny. Kvalita zahraničních nástrojů nižší cenové skupiny nebyla o nic lepší. V Tepna klubu probíhaly úspěšně čaje, kde také byl poprvé v Náchodě uskutečněn veřejný stiptýz.
Přetahování muzikantů ukončilo jejich slibnou kariéru. Paula a Němečka přetáhl Prislinger do Tries. To umožnilo Hellmenu vytvořit v květnu 1969 novou formaci: Petr Simon zpěv a tamburina, kapelník Ivo Jirásek varhany a kornet, Oldřich Simon bicí, Libor Fiedler, kytara, Emil Špreňar baskytara. Přes úsilovnou snahu došlo k premiéře až v lednu 1970 v Městském divadle. Ale už 15. března došlo k rozpadu.
|
|
The Hellmen v pozdní sestavě |
To už vládly silné zesilovače, které napájely reproduktorové soustavy s mnoha reproduktory, v bednách velkých téměř jako menší skříň. To byla nádeničina, taková monstra tahat třebas do druhého poschodí a potom jakoby nic lehce ovládat nástroj! I když se časem hudební aparatury značně zmenšily, stejně to stěhování v amatérských skupinách zůstalo na hudebnících. Zvuk to byl pro starší dobové muzikanty velmi silný, až nepříjemný. Mladým tanečníkům to ale příliš nevadilo. Při hraní se stává ledacos. Při jedné ze zkoušek na jevišti divadla kytarista Hána něco úsilovně vysvětloval. Dostal se až na okraj a spadl do otevřeného orchestřiště pod jevištěm. Zlomená ruka jej na dlouhou dobu vyřadila z hudebního dění.
Na sklonku roku 1968 se ze skupiny Hellmen odtrhl bubeník Petr Prislinger, který chtěl hrát náročnější beatovou hudbu. Vytvořila se nová skupina The Trees. Kapelník sem přetáhl vynikajícího kytaristu Evžena Němečka, který občas střídal i varhany a baskytaristu Miroslava Paula. Součástí skupiny byl už tehdy nezbytný zvukař Petr Vik. Před tím však Prislinger vycestoval do Západního Německa, kde si za 5 měsíců vydělal na profesionální zvukovou aparaturu včetně elektrofonických kytar. Náročný repertoár například z dílny Jimmyho Hendrixe byl zaměřen na nekomerční žánr, převážně koncerty. Skupina pořádala výjezdy do Hradce Králové, Pardubic, Ústí nad Orlicí i Prahy. Jinak působili právě na velkém sále Tepna klubu. Nemoc kapelníka a nastupující normalizace způsobila zánik jinak hvězdné skupiny rockového žánru.
|
|
Členové skupiny The Trees |
Další takovou formací, která vznikla a působila v big beatové éře v letech 1968-69 byla skupina The Fires. Ta vznikla z polické skupiny The Losers. Při jedné z her ve Žďáru nad Metují se hudebníci nepohodli, vyhodili bubeníka a na výzvu zvukaře Luboše Paula produkci dohrál zrovna přítomný Jan Mojžíš. V novém složení se objevil sólový kytarista a zpěvák Zdeněk Řehák, doprovodná kytara a zpěv Miloš Bartoň, basová kytara a zpěv Josef Souček, bicí nástroje a zpěv Jan Mojžíš, zvukař Luboš Paul a nehrající kapelník Jiří Resl. Po rozpadu Hellmenu skupina začala působit na čajích v Městském divadle v hotelu Beránek a v přírodním divadle na zámku. Postupem doby přišel do skupiny zpěvák a po odchodu Miloše Bartoně i doprovodný kytarista Ivan Frélich.
|
|
The Fires při hře na jevišti přírodního divadla na náchodském zámku |
V roce 1970 po odchodu Jana Mojžíše se skupina Fires rozpadla. Ivan Frélich založil skupinu se stejným názvem.V nové sestavě The Fires v letech 1970-72 zde hrál bicí Petr Kořínek, sólovou kytaru a zpěv František Macek, baskytaru Václav Chmelař a doprovodnou kytaru včetně zpěvu Ivan Frélich. Jejich působištěm byly ponejvíce čaje v sále U dvou lip v Bělovsi. Při velkém přesunu hráčů v době, kdy značná část hudebníků jednotlivých skupin musela narukovat na základní vojenskou službu, vznikla ze zbývajících muzikantů spíše country skupina Sirotci. Tak se zde opět sešli Ivan Frélich, baskytarista Miroslav Paul a bubeník Jan Mojžíš. Později přišel do skupiny zpěvák a varhaník František Čížek. Všichni zpívali, ale jejich repertoár se přizpůsoboval obecenstvu. Mimo jiné hry po celém okrese i mimo něj působili do roku 1972 v hotelu Hron. Přezdívka jednoho z nich "Vojta" vznikla z častých záměn, kdy dotyčný měl čekat na spoluhráče u nádraží v Náchodě, zatím co on čekal v Hronově, prostě "zvojtil to". (Podle proslulých záměn vtipů herce Vojty.)
|
|
Skupina Sirotci |
Protože Ivan Frélich po nepříjemnostech s tehdejší mocí musel dodržovat zákaz veřejného vystupování, skupina přibrala zpěváka Jiřího Paula, sólového kytaristu Jiřího Hejzlara a zpěvačky Maršíkovou a Hronovskou. Vznikla formace Jantar, jejíž působení ale dlouho nevydrželo.
|
|
Skupina Jantar |
Po personálních změnách v Juventusu zůstal zpěvák Josef Zítko bez angažmá. V průběhu let 1969-70 přibral k sobě Josefa Vašíčka, hráče na knoflíkovou harmoniku, Karla Klimše na basu a na bicí Jaromíra Hermocha. Po několika hrách v okolí začali spolu jezdit do orlických Říček. Na základě různých přestupů hudebníků vznikla v roce l970 rytmická skupina Mono, kterou již bezpečně vedl Josef Zítko. Bicí s ním hrál Pavel Vojtěch, kytaru Luboš Doležal, baskytaru Karel Rösel a varhany Jindřich Benda.
|
|
Skupina Mono v kavárně Tepna klubu |
Hudebníci se ve formaci často měnili, takže se zde objevil kytarista Jan Slovák, varhaníci Josef Matyáš, Pavel Kaněra i baskytaristka Miloslava Máchová. Svým repertoárem se skupina přibližovala spíše populární hudbě kavárenského typu. V roce 1979 vystřídal Bendu varhaník Jiří Umlauf. Krátce na to Josef Zítko zemřel.
|
|
Skupina Mono v roce 1975 při zábavě v Opočně |
Po několika krátkých změnách spatřilo světlo světa další hudební těleso Quadro. V letech 1978-83 skupina hrála ve složení kapelník a baskytarista Karel Rösel, varhaník Jiří Umlauf, kytarista Pavel Hanuš a Pavla Vojtěcha později nahradil bubeník Jan Mojžíš. V tomto složení hráli členové 5 let na náchodské Vyhlídce, v kavárnách v Trutnově, Úpici, Broumově a řadě různých míst. I toto seskupení se nakonec rozpadlo a muzikanti buď skončili nebo přešli do jiných těles, o kterých bude pojednání později.
|
|
Skupina Quadro při hře na Vyhlídce |
Varhaník Jiří Umlauf vytvořil s Ing. Ladislavem Březinou malou skupinku Ostatky. Ten zaměnil pozoun tentokrát za bicí nástroje a oba zpívali. V této formaci spolu hráli v letech 1984-87 na menších zábavách, srazech spolužáků a podobně.
|
|
Skupina Ostatky |
Pro Březinovo pracovní zaneprázdnění vznikla kolem Umlaufa další nepojmenovaná formace se saxofonistou Antonínem Doležalem a bubeníkem Pavlem Vojtěchem, kterého později vystřídal Petr Grim. Toto seskupení spolu strávilo hodně času na všemožných zábavách v období roků 1989-94.
|
|
Jiná podoba skupiny Ostatky |
Ekonomický tlak působil na všechny hudební skupiny a tak varhaník Umlauf zmenšil obsazení. Od roku 1989 do podzimu 1994 hrál společně s bubeníkem Petrem Grimem. Ani tato formace nevydržela déle. Od roku 1995 do současnosti hraje na zábavách malého typu varhaník Jiří Umlauf sám.
Podívejme se na Novoměstsko. Tam vznikl roku 1963 soubor Prim 5 při n.p. Elton, vedený kapelníkem a saxofonistou Josefem Martínkem. Skupina již nesla znaky kytarového stylu. Na kytaru hrál Jaroslav Brumovský, a Milan Navara, který též zpíval. Na kontrabas hrál Jiří Chmelař, na piano Ivo Kašpar, na bicí Zdeněk Mencl a saxofon již zmíněný Josef Martínek. Zpívala s nimi Eva Cohornová (na snímku jsou mimo záběr). Skupina obsazovala příležitostné plesy a zábavy ve městě i okolí.
|
|
Skupina Prim při hře |
Roku 1961 byla při Spojeném závodním klubu v Novém Městě nad Metují založena 9 členná skupina bubeníka Vladimíra Buchara Melodie. V kolektivu působil saxofonista Václav Sobotka a Václav Černoch, později Josef Zákravský, kterého nahradil Josef Švorc. Ještě je třeba jmenovat pozounistu Jiřího Chmelaře, trumpetistu Josefa Jiráska a hráče na kontrabas Jaroslava Rydla. Repertoár skupiny vycházel nejdříve z lidových písní, doplněných skladbami z populární oblasti. Oblast působení byla od Nového Hrádku až po České Meziříčí. Mívali 60-70 her za rok. Párkrát se stalo, že při návratu ze hry zapadli do sněhu a pomoc byla daleko.
|
|
Novoměstská Melodie Vladimíra Buchara |
V návaznosti na tradici Melodie převzal žezlo kapelníka Jaroslav Brunovský. Po reorganizaci rozdávala lidem radost přejmenovaná skupina Elton, jejímiž členy byli trumpetista Václav Šremr, náchodský saxofonista Pavel Šrol, trombonista Jaroslav Brunovský, baskytarista Jaroslav Rydlo, kytarista Pavel Mach a hráč na klávesy Václav Černoch.
|
|
Skupina Elton na zábavě |
Poněkud později ve stejném městě byla v roce 1967 založena skupina Rumcajs, vedená harmonikářem a zpěvákem Josefem Danielem. Kapelník k účinkování přizval saxofonistu a houslistu Josefa Bradnu a trumpetistu Jiřího Kylara, který současně obsluhoval bubny. Altkaře později nahradil František Brandejs a toho i nástrojově na čas vystřídal pozounista Vladimír Kollert. Skupinu později doplnil baskytarista Pavel Kovář a bubeník Josef Derner. Toho ještě déle vystřídal Rudolf Tomek, který též zpíval. V Náchodě byla známa převážně jako druhá hudba na plesech. Od roku 1985 si harmonikář pořídil varhany a dále do roku 2000 hrála skupina již jen se třemi muzikanty. V současné době si sám kapelník ještě příležitostně zahraje na malých zábavách a sobě pro radost.
|
|
Skupina Rumcajs v plné parádě |
Mimo běžné zábavy a plesy skupina účinkovala v hotelu Metuj, na čajích v lázních Velichovky a jinde. Po skupině harmonikáře Blahovce obsadila na 7 roků (1993-2000) čaje pro dříve narozené ve velkém sále náchodského Tepna klubu. Na řadu zábav za nimi jezdili stálí příznivci. Stalo se tak jednou, že přišla z té skupiny pěkná dívka a žádala vyhlásit mikrofonem, že o půlnoci skočí nahá do místního rybníka. V mžiku byl sál prázdný a slibované se stalo skutkem. V nastalém zmatku však někdo do rybníka také strčil přihlížející muzikanty. Hostinská jim sice sehnala náhradní oblečení a jejich svršky usušila, ale koupel při všeobecném veselí nebyla zrovna příjemná.
Cesty mladých hudebníků jsou mnohdy křivolaké a ne vždy najdou okamžitě cíl. Tak podle vzoru německých harmonikářů vznikl v Novém Městě nad Metují v roce 1955 pod patronací n.p. Stavostroj kvartet foukacích harmonik. Na snímku je zachycen Zdeněk Knoulich, vedoucí Vladimír Janata, Pavel Mach a Miroslav Hájek. Přesto, že šlo o estrádní záležitost, jako doplněk 4-5 skladeb obvykle k jinému pořadu, dokladuje to širokou oblast hudebního zaměření v regionu.
|
|
Kvartet foukacích harmonik při vystoupení |
V roce 1961 byla v Novém Městě nad Metují registrována taneční skupina Septima club harmonikáře Vladimíra Janaty. Kapelník ve výše uvedeném souboru získal organizační i hudební zkušenosti a přizval ke spolupráci další hráče. Byl to klarinetista Jiří Čepelka, trumpetista Zdeněk Bartoň, který později přešel na trombón a nahradil jej trumpetista Petr Tomáš. Rytmiku doplňoval sólový kytarista Pavel Mach, doprovodný kytarista Bohuslav Lorenc, kterého vystřídal Jiří Štol a bubeník Jaroslav Macháček, kterého po čase nahradil Aleš Smola. Původně hrál na kontrabas Jan Remeš. Později již hrál na basovou kytaru a zpíval Petr Mach. Skupinu doplňovaly zpěvačky Jaroslava Vančurová a Jaroslava Poláková. Ženy obvykle při plnění rodinných povinností u souborů nevydrží, tak i zde se objevila nová zpěvačka Marie Týčová. Skupina měla až do roku 1968 široký záběr od Broumova až po Kostelec nad Orlicí. Repertoár nejprve vycházel z produkce Kučerovy skupiny, ale brzy se rozšířil na všechny směry populární hudby.
|
|
Septima club při vystoupení |
Po delší pauze kapelník Janata, hrající již na bohatě vybavené varhany, založil v roce 1984 skupinu Elektronix. Přizval k sobě saxofonistu Josefa Čepelku a trombonistu Antonína Laitera. Ten ovládal nástroj tak bravůrně, že nahradil i rozsah trumpety. Zájem o hru jim vydržel až do roku 1990.
|
|
Skupina Elektronix |
Ekonomické tlaky přinutily kapelníka skupinu rozpustit. Od následujícího roku až po současnost působí v tandému Janata a Petr Simon, kytara. Hráli příležitostně na menších akcích.
|
|
Tandém Simon - Janata |
