|
|
|
|
|
|
|
Jak již bylo dříve řečeno, v Náchodě a okolí působila za I. republiky řada soukromých učitelů hudby jako jednotlivců, případně v malých soukromých hudebních školách. Z Iniciativy ředitele školy Aloise Tašnera sice bylo jednáno o vytvoření hudebního učiliště, ale válečné události a další kvalifikační problémy nedovolily dospět ke zdárnému řešení. Až teprve v roce 1951 byl po delších jednáních založen v Náchodě Hudební ústav, sídlící částečně v prostorách gymnasia a Řezníčkovy školy. Ředitelem byl ustanoven Oldřich Čepelka. Nyní je škola umístěna v samostatné budově bývalé restaurace J. Falty.
|
|
První učitelé hudebního ústavu |
Mezi první učitele školy patřili: Jitka Bucharová, Hana Krtičková, František Mrština, Oldřich Čepelka, Emilie Skalická, Jarmila Nemastová, Hilda Prislingerová a J.K. Vejda (viz foto). Na postu ředitele školy se dále vystřídali: Emilie Skalická, Václav Kovář. Nyní zde působí Jan Schejbal. Od roku 1961 došlo k přeměně školy na Lidovou školu umění (LŠU) s širším kulturním obsahem. Od roku 1990 pak byla provedena statutární přeměna na Základní uměleckou školu (ZUŠ) J. Falty v Náchodě. Na škole v hudebních oborech působila řada dobrých pedagogů, kteří vychovali mnoho výtečných hudebníků. Ti pak pokračovali ve studiu hudby na školách vyššího řádu nebo našli uplatnění v místních hudebních tělesech. V hudebních oborech studovalo 66 až 417 žáků ročně. Někteří učitelé, jako Zdeněk Němec,Václav Kovář, Jaroslav Vlček, Vojtěch Škoda nebo Vlastimil Kožešník působili také v dále popisovaných hudebních souborech.
Každý rok samozřejmě docházelo k obměně žáků. Ti byli po základní výuce zařazováni například do dechového orchestru, žesťové komorní harmonie, pěveckého sboru, smyčcového orchestru, případně do folkové skupiny, akordeónového nebo kytarového souboru. Zde si žáci osvojovali zásady kolektivní hry s cílem zařazení do aktuálních soutěží. Tak mnohé soubory dosáhly výborných výsledků, obvykle 1. nebo 2. místo např. v ústředním kole celostátní soutěže Concerto Bohemia nebo v mezinárodní soutěži dechových orchestrů Praha 98. Za povšimnutí stojí i účast dechového orchestru pod vedením Jaroslava Vlčka na 5. mezinárodním festivalu dechových orchestrů v Halberstadtu v SRN. Umístění v ústředních kolech předcházela četná vítězství v okresních nebo oblastních kolech. Úspěchy žáků dokumentovaly i výborná umístění v oborových soutěžích včetně výsledků talentových zkoušek na hudební umělecké školy vyššího typu.
|
|
Dechový soubor v Halberstadtu |
Je pochopitelné, že mimo hudební školu hlavně v "kytarové éře"začali hrát i hudebníci-samoukové. Zde šlo především o přejímání dovedností od starších kamarádů nebo hudebně vzdělaných rodičů. Řada z nich ani v první fázi neznala noty, stačilo pár kytarových značek. Teprve později mnohdy krkolomně zvýšeným úsilím se museli mnoho věcí doučit. Konečně ani absolvování několika ročníků hudební školy ještě nezaručovalo okamžité dobré výsledky. K těm se museli dopracovat mnohaletou praxí. Situaci komplikovala skutečnost, že hudební školy a nejen u nás dlouhá léta připravovaly žáky pouze na vážnou hudbu, což činilo při účinkování v tanečních orchestrech nemalé potíže.
Někteří z těch, co nastoupili na základní vojenskou službu, získali uplatnění a velkou školu ve vojenské hudbě. Lze jmenovat například Luboše Prouzu nebo Antonína Bubeníčka. Bohumil Solnička dokonce několik roků hrál ve vojenské hudbě jako profesionál.
|
|
Vojenská hudba v Hradci Králové (z archivu Antonína Bubeníčka) |
Svatby jsou vnímány jako slavnostní záležitost. Bílé šaty, prstýnky, fotograf. Málokdo však ví, že již přes 27 let hraje na náchodské radnici na varhany novým svatebním párům Jiří Březina.
I při věcech posledních při smutečních obřadech se setkáváme ve staroměstském kostele nebo obřadní síni s hudbou. Mimo dechovku, o které je zmínka dále, se zde objevují sólisté z oblasti vážné hudby. Mezi ně dlouhá léta patřili mimo jiné zpěváci Václav Kubina, varhaník pan Klikar a houslista Josef Štok. V poslední době se zde střídají houslista Miloš Macháček, varhaník Zdeněk Krafka, nebo varhaník a houslista Josef Vlach i klavíristka a zpěvačka Jiřina Vlachová.
