|
|
|
|
|
|
Vlivem vzrůstající obliby country stylu vznikla v Náchodě také country skupina, ve které byl vůdčí osobností kytarista a zpěvák Aleš Šotola. Ve skupině nesoucí jméno Houbaři dále účinkovali Tomáš Polák na kontrabas, Josef Prokop, zpěvák a hráč na mandolínu, další zpěvák a kytarista Tomáš Nemasta a zpěvačka Alena Smrčková. Konečně bicí hrál Libor Linhart. K němu se váže další úsměvná příhoda, často ale užívaná jako fór i v jiných souborech. Zpěvák Šotola při jednom vystoupení v zámecké restauraci dostal chrapot a šel si během skladby napravit hlasivky fernetem. Další po svých sólech ho následovali, až zůstal hrát bubeník. Pro bubeníka to bývá čest, mít dlouhé sólo. Když však konečně prokoukl lest kolegů, hodil paličky do plného tanečního parketu a utekl taky! Těžištěm skupiny však byly hlavně koncerty při různých příležitostech v období let 1974-78. Country tance obvykle kolového stylu se začaly vyučovat i v tanečních hodinách.
|
|
Country skupina Houbaři |
Po čase, kdy opět uvedený styl získal na oblibě, byla založena skupina Veteráni. Působila v letech 1985-92 za vedení Jiřího Kobera, hráče na dobro. Libor Fiedler zde hrál na baskytaru, Václav Vojnar kytaru a zpíval, Milan Leplt ovládal banjo a Vratislav Stára foukací harmoniku. Skupina našla uplatnění na country a skautských bálech v místě i okolí.
V roce 1993 vzniklo nová country popová akustická kapela Nacopak Band. Její kapelník Rostislav Hejcman vzpomíná: Píše se rok 2004 a skupina odkrojila dvanáctý rok svého trvání. Když se podívám po garáži, kde zkoušíme a vidím nespočet plakátů z akcí, na nichž jsme hráli, musím konstatovat, že jsme aktivně žili …
Vše začalo dlouho před vznikem tohoto seskupení, kdy parta kluků jezdila na vandry, po trampských festivalech a když se zrovna nikam nejelo, tak sedávala v hospůdce "Na Ostrovech" v Pekle. Jako mnoho generací před námi i my jsme nejdříve poslouchali muziku starších kamarádů, abychom dříve či později sami začali hrát. U zrodu kapely se mnou stál mimo jiných kytaristé a zpěváci Radek Daněk, Jiří Vomáčka, Vlastimil Kačer a baskytarista Jaroslav Adamu. Jak šel čas, měnily se životní, kamarádské i hudební postoje a tím i jádro dnešní kapely. V roce 1996 jsme oživili naše hraní uměním bubeníka Zdeňka Hurníka a jak se později ukázalo i dobrého konferenciéra. Rok nato k nám přešli natrvalo dva muzikanti ze skupiny Tuláci. hráč na dobro Jiří Kober a Vratislav Stára, hráč na foukací harmoniky.
|
|
Skupina Nacopak Band v poslední sestavě |
Co jméno, to jiný hudební styl. Od taneční muziky přes rock, folk, tramp, až po blugrass. Myslím, že o tom všem je country v našem podání - americké a přece české, baladické a v zápětí drsné, až vyzývající k tanci. Tečkou za tímto muzikantským "Babylonem" je stálý host a vynikající hráč Pavel Fulka, hráč na sólovou kytaru nebo klávesy. Vyjmenovávat všechny akce nemá smysl, bylo jich moc. Je čeho si cenit! V roce 1998 jsme si pro radost nahráli CD "Dívka z hor", dosáhli jsme v roce 1999 1. místo na festivalu "Orlické ozvěny" a ze všeho nejvíce nás hřeje spokojenost lidí, kteří se společně s námi baví a mají radost z našich písniček. Ty jsou původem tak vzdálené a obsahem tak blízké i díky takovým veličinám, jako byl Michal Tučný. S pořadem o tomto nestorovi country slavíme úspěchy na našich koncertech.
Nejen proto, že je v současnosti nouze o zábavy, ale především pro vlastní potěšení se sešla řada hudebníků a od roku 1995 vytvořila zájmové seskupení Splav (jinak řečeno spolek přátel lihovin a vína, nikoliv spotřebitelé). Takovou vedoucí osobností je zde Libor Fiedler st., zpěvák, hráč na bicí a kytaru. S ním působí kytarista a zpěvák Libor Fiedler ml. a Leoš Kuchař, na baskytaru hraje Jiří Nápravník. Rády si s nimi zazpívají Kuchařová a Térová. Ale aby nedošlo k omylu. Seskupení hraje dobrou muziku a lze je zahlédnout i na náchodském náměstí v rámci pořadů Prima sezóna.
|
|
Country skupina Splav |
Po delší pauze se ke hře na kytaru vrátil Václav Hána, který společně s varhaníkem Františkem Čížkem působili ve skupině Satelit 80 pod patronací JZD Dlouhé. Vedoucím, baskytaristou byl Stanislav Pribojský, trumpetu ovládal Gerhard Mach a na bicí hrál Josef Povolný. Zpívali všichni, jak to bylo samozřejmostí i v souborech té doby. V létech 1987-89 účinkovali v kavárně Tepna klubu a na různých tanečních zábavách.
|
|
Skupina Satelit 80 |
Při sledování činnosti Jana Mojžíše vyplynulo, že se později ocitl opět jako bubeník a zpěvák ve skupině Stopy. Jak vyplývá z přiléhavého názvu, skupina vznikla pod patronací Okresní správy SNB v Náchodě a v té době propagovala činnost příslušníků i v civilní oblasti. To ale dříve, než vstoupil Jan Slovák do služeb SNB, byl původně učitel. Jako trumpetista, kytarista a zpěvák založil před rokem 1978 z hudebně vzdělaných žáků skupinu Echo, kde s ním hrál již varhaník Josef Matyáš, trumpetista Zdeněk Tejchman a bubeník Zdeněk Kábrt. Jistý čas spolu působili ve dříve uvedené skupině Mono Josefa Zítka.
|
|
Skupina Stopy |
Slovák podchytil několik muzikantů z řad SNB a v repertoáru měl původně skladby spíše lidového charakteru. Rozvoj skupiny byl celkem rychlý, zejména po roce 1980, kdy do kapely přišla JUDr. Miloslava Máchová, která svůj hudební talent uplatnila zejména jako atraktivní hráčka na basovou kytaru a při tom dovedla zpívat. Formace rychle přešla na repertoár známých populárních hudebních skupin. Při přehrávkách získala 70 % ohodnocení. Na veřejnosti měla značnou oblibu a neměla problémy se získáváním angažmá nebo návštěvností. Netypickou povinností byla každoroční účast na postupových soutěžích hudebních skupin z celé republiky, které působily v rámci SNB. Stopy si odvážely z těchto akcí vždy přední ocenění.
|
|
Hudebníci ze skupiny Stopy v jiné podobě |
V průběhu desetiletého působení se ve skupině pod vedením Jana Slováka vystřídala řada dobrých muzikantů a přátel. Jen namátkou k nim patřili harmonikář Josef Nešetřil, hráč na klávesové nástroje Josef Zavřel, klarinetista a saxofonista Jiří Čepelka, bubeník Zdeněk Horník a Jan Mojžíš, varhaníci Jindřich Benda, František Čížek, Josef Matyáš i ti, co na baskytaru tvrdili muziku, již jmenovaná Miloslava Máchová a Petr Pavlovič. Většina z nich také zpívala. Skupina účinkovala na různých společenských zábavách po celém okrese, hlavně v kavárně hotelu Rozkoš u České Skalice. Tam také v roce 1990 Stopy ukončily svoji činnost.
|
|
Stopy opět jinak |
Taktéž po rozpadu skupiny JZD Dlouhý si varhaník František Čížek jako individuální hráč koupil jedny z moderních varhan, opatřené automatickým bubeníkem, basou a vokalizérem, umožňující rozdělit zpěv nebo navolený zvuk nástrojů do několika hlasů. Takto vybavený jezdí hrát a zpívat sám, případně v tandému s baskytaristou a zpěvákem Jiřím Paulem na různé svatby a zábavy na horských chatách v Krkonoších. Dnešní vybavení profesionálních varhan s různými doplňky umožňuje nahrát kostru skladby předem na diskety nebo CD a dle potřeby je měnit dle požadovaného žánru. Záleží pak jen na hudebníkovi, jak dalece do nahrávky přidá svůj um a zpěv. Také reprodukční zařízení doznalo velkého skoku. Zesilovač o výkonu 400 i více wattů s basovým subwoferem a výškovými hornami není zvláštností. Dokáže ozvučit i velký divadelní sál.
|
|
Rytmická skupina Tepna Václava Zeleného |
Já jsem od roku 1980 hrál s rytmickou skupinou Tepna Hronov pod vedením kapelníka, harmonikáře a později varhaníka, Václava Zeleného. Josef Ťok hrál na bicí a zpíval. Nejprve se skupinou hrál na tenor saxofon Jura Mlejnek. Pro větší akce později nastoupil Ladislav Jirman. V té době jsem zaškolil svého syna Petra Samka ve hře na basovou kytaru a uvedl ho s námi do hudebního světa. Po jeho odchodu ke Studio klubu jsem se snažil vylepšit zvuk skupiny v oblasti rytmičtější basové linky. Předělal jsem si kytaru na sedmistrunku a v řadě skladeb hrál basový part, pochopitelně o oktávu výše, než klasická basa. Několik vystoupení hlavně na svatbách jsem absolvoval s dávnými přáteli, Láďou Demuthem na bicí a harmonikářem Josefem Vašíčkem i Pavlem Šrolem.
|
|
Příležitostná svatební parta |
|
|
I. Šustr hrával nakonec v malé partě |
Když jsem organizoval v roce 1984 sraz spolužáků pěti vycházejících tříd ze školy J. Fučíka, pozval jsem Studio klub, který již měl modernější obsazení a některé nové hráče. Narychlo jsem vytipoval a s nimi nacvičil několik skladeb, které se hrály v dobách mého mládí a taky si s nimi naposled zahrál. S Petrem Sýkorou jsem začínal a s ním taky definitivně skončil mou hudební kariéru. S chutí jsme si zopakovali parádní skladbu bývalého školního orchestru - valčík "Sen lásky". Při předehře třetího čísla valčíku jsme na sebe významně pomrkávali a zpívali u sek, si, pyt, … I když jsem absolvoval školení a složil kapelnické zkoušky, z pracovních a také ze zdravotních důvodů jsem vlastní soubor již nezaložil.
To už se objevila v republice nová móda diskotékových zábav. Jedním z prvních "diskžokejů" byl Tomáš Vrbský, který se na delší dobu usadil v kavárně Beránku. Pomocí silné aparatury a dvou gramofonů, na kterých pouštěl desky nejnovějších hitů rokového zaměření, stačil zajistit celovečerní zábavu. To vše za přispění světelné hudby a dalších zajímavých efektů. Taková produkce byla pro vedoucí zábavních podniků značně lacinější a proto v krátké době vytlačila většinu hudebních souborů z vináren a kaváren. Ty pak obsazovaly venkovské taneční zábavy, plesy a v co nejmenším obsazení svatby. Ale i zde začínala mít vliv reprodukovaná hudba často ze soukromých zdrojů.
|
|
Tomáš Vrbský v Laguně stačil i na silvestrovskou zábavu v roce 1999 |
Mezi tím dostaly slovo profesionální skupiny, které se obvykle střídaly po třech měsících ve vinárně Beránku, Na vyhlídce a jiných místech. Mezi ně patří trio Antares, vedené bubeníkem Janem Staňkem. S ním hrával téměř 20 let varhaník Pavel Kaněra, Jan Hošpes, svého času i baskytarista Zbyněk Šotola. V letech 1985-89 vytvořil Staněk zajímavou formaci Pavel a Petr Kaněra na Fender piano a varhany. Skupina se vracela v různých seskupeních a měla vždy úspěch.
|
|
Bratři Kaněrové ve skupině Antares |
Petr Kaněra působil v létech 1989-92 s různými muzikanty už v zaniklé východočeské profesionální agentuře. Zastesklo se mu po domově a na 5 roků působil s Oldřichem Simonem a Jiřím Sedláčkem ve skupině Senior v Tepna klubu i jinde. Život profesionála zavede muzikanta i do zahraničí při značně lepších finančních podmínkách. Proto znovu s J. Semerákem vytvořil skupinu Ariston a v letech 1997-98 účinkoval na různých místech v kraji, ale také si vyjeli do SRN, kde hráli v Erlangenu, Drážďanech a jinde. V roce 1999-2003 vytvořil Duo s M. Řehákem, s kterým hrál jako profesionál v Hradci Králové, Pardubicích, převážně ve Staročeské stodole pod Kunětickou horou. V současnosti si občas ještě zahraje jako lidový hudebník (tedy při zaměstnání) s Petrem Simonem malé zábavy. Složité jsou cesty muzikantů.
Pavel Kaněra z Antaresu odešel a od roku 1981 účinkoval společně s Rudolfem Černíkem, který při hře střídal kytaru, baskytaru i trumpetu. Od roku 1998 vytvořil s kytaristou Petrem Baladou duo Andante. Konečně od roku 2004 skupinu rozšířil o kytaristu Jiřího Sedláčka a zpěvačku Helenu Filipskou. Soubor hraje dosud na různých akcích a v novoměstském hotelu Metuj. Připravené skladby na disketách oživují přímou hrou a zpěvem.
Značnou dobu jsou ve stále větší oblibě setkání spolužáků "po mnoha létech". Pořadatelé takových setkání obvykle požadují k tanci co nejmenší počet hudebníků, nebo se uchylují k reprodukované hudbě. Na takových setkáních našla uplatnění v letech 1991-97 náladová skupina Ivo Kašpara, kde hrál na moderní varhany, vybavené automatickým bubeníkem a basou, Doplňoval jej na pianovou harmoniku a zpěvem Václav Ducháč. I když jsou oba z Nového Města nad Metují, často byli v Náchodě žádaní. Zábavy tohoto typu jsou dost neformální. Tak se také stalo, že si hráč opatrně odložil pivo na zesilovač. Jeden z nepozorných návštěvníků však neudržel rovnováhu, opřel se o reprobednu a pivo putovalo s patřičnými světelnými efekty do zesilovače. Skončení zábavy pak pro obě strany bylo značně nepříjemné.
|
|
Náladová skupina Ivo Kašpara |
Kytarista Petr Simon společně s Ladislavem Janatou, hráčem na klávesy, jak je v poslední době používáno, vytvořil od roku 1991 další podobný Duo tandém. (foto uvedeno dříve)
Zdálo by se, že v Novém Městě nad Metují hráli v posledních letech cizí muzikanti. Není to tak docela pravda. Opět ze zbylých hudebníků několika rozpadlých orchestrů vznikla Stará parta, která od roku 1988 hraje sobě pro radost, ale především místním zájemcům o taneček pěkné melodie. Ve spojeném závodním klubu byly pořádány sobotní taneční odpoledne pro dříve narozené. Repertoár byl tak široký, že si návštěvníci mohli nechat zahrát "na přání". Přesto že je i tato činnost už minulostí, občas se staří muzikanti v některém bytě sejdou a zjišťují, zda jim to ještě ladí.
|
|
Stará parta v roce 1988 hraje pro radost |
Hospoda Vatikán, tedy U Jiřího z Poděbrad v Náchodě se léta vyznačovala schůzkami vysloužilých muzikantů ať už z dechovky nebo tanečních orchestrů. K jejich rokování při dobrém moku jim vyhrával například bubeník Jiří Štěpán s harmonikářem Jiřím Vašíčkem.
|
|
Duo "Dioptrio" - Štěpán s Vašíčkem ve Vatikánu |
Později v letech 1991-94 se k němu připojil kytarista Petr Pavlovič. Tak vlastně vznikl základ kapely Palivo, kde hrál na harmoniku Jiří Zeidler. Ta v letech 1995-2000 působila na Vysokově a okolí.
|
|
Skupina Palivo na pivovarských slavnostech |
Opět další reorganizací souboru v roce 2001 přišel do skupiny hráč na kontrabas Jaroslav Žďárský a kytarista Martin Tomek. Skupina přijala název Klapeto. Hraje na různých zábavách v okolí, například při 120. výročí založení sboru hasičů v Bělovsi. Příležitostně hraje dodnes.
Josef Langr je nejmladší z rodiny Langrů na Hronovsku s dlouholetou hudební tradicí. Hrával na harmoniku i varhany sám i s přizvanými hudebníky na malých tanečních zábavách. Dovede se opřít i do křídlovky v dechovce.
|
|
Josef Langr při hře |
Mimo uvedená tělesa byly vytvořeny skupinky hráčů, které hrály příležitostně a někdy i načerno, případně se rozpadly dříve, než došlo k oficiální registraci. Hudebníci se při stěhování a úschově nástrojů pohybovali v zázemí restaurací a kulturních zařízení. Nelze zamlčet fakt, že někteří z nich využili příležitosti a občas došlo k odcizení například drahých mikrofonů, reproduktrorových soustav neb i speciálních kuchyňských nožů. Neobešlo se to bez nepříjemného vyšetřování. Bohužel byl vržen stín na spoustu poctivých muzikantů.
Nelze zapomenout ani na romskou skupinu která na Náchodsku žije. K jejímu obveselení, při svatbách i jiných příležitostech nejméně po 30 roků vyhrávala rómská kapela pod vedením houslisty a primáše Ondreje Kuru. Hrál s ním František Balog na violu, František Cisár na cymbál, Anton Karvai na kontrabas. Později se k nim na harmoniku přidal Ondrej Kuru mladší. Byli k vidění ve Vatikánu, v restauraci Sokolovna, u radnice při svatbách, ale také se úspěšně představili v Jihlavě na festivalu rómských kapel, kde získali 2. místo.
|
|
Primáš Ondrej Kuru se svými spoluhráči |
Vlivem rockové éry vznikla a vyhrávala v období let 1968-80 skupina Gypsy (anglický výraz pro Romy), složená již z mladých hudebníků. Kapelníkem byl sólový kytarista Josef Cisár, doprovodný kytarista Rudolf Samko, baskytarista Alexander Klempár. Na bicí hrál František Buday, jehož později vystřídal Ondrej Kuru ml. Absolvovali řadu zábav a koncertů například na festivalu v Hradci Králové nebo Jihlavě. Tyto akce přenášela i televize.
Od roku 1985 až 1995 byla na výsluní opět náchodská skupina Gargamel (název převzat z televizní pohádky). Té šéfoval sólový kytarista Miroslav Varga. K němu se přidal Jaroslav Kuru na klávesy, Milan Jano na baskytaru, Elemír Kuru na bicí. Pětici doplnil harmonikář Ondrej Kuru ml. Je samozřejmé, že všichni hráči zpívali. Jejich těžiště působení bylo na běžných zábavách, na svatbách rómských příslušníků i na různých oslavách na náměstí.
V roce 1990 v Náchodě založena skupina Čilagos (Hvězda) už dosáhla mezinárodního věhlasu. Tvoří ji 12-14 hudebníků rodiny Balážovy, Karvaiovy Cisárovy a Vargovy. Vedoucím je Emil Baláž. Na přednes písní rómského folklóru je používáno klasických nástrojů - houslí a kytar. Pouze basa je elektrifikována. Zpěv je neodmyslitelnou součástí. Jejich koncerty měly úspěch v Bělorusku, Ukrajině, Francii i Holandsku a byly nahrány na CD nosiče.
V rámci májových oslav v Náchodě v roce 2004 vystoupila i nová rómská pěvecká skupina Mirikle (Korálky) pod vedením Ireny Rácové. Chvályhodné je, že na místa po odcházejících členech přichází další děti. Od malička je jim vštěpována láska ke zpěvu. Doprovázela ji již rok hrající skupina Jagale Čhave (Ohniví chlapci) ve složení: Pavel Kuru klávesy, sólová kytara František Jano a doprovodná kytara Peter Dzurko. Obě formace předvedly pěkný výkon.
|
|
Skupina Jagale Čhave při samostatném vystoupení |
Postupem času skupiny i orchestry s dlouholetou tradicí z různých příčin zanikaly a vytvářely se nové. Touha zahrát si a uplatnit mnohdy dlouholeté zkušenosti dala vzniknout dalším formacím, o kterých se mi podařilo získat následující informace.
Zbylí členové rozpadlého Reflexu se rozhodli pokračovat. Přičiněním klávesisty a kapelníka Františka Drahoňovského, jeho ženy Andrey, zpěvačky a hráčky na klávesy a bubeníka a zpěváka Josefa Fialy vznikla v roce 1992 skupina F.A.J.S. (začátky jmen členů). Do kolektivu přijali Stanislava Pribojského, který hrál střídavě kytaru i baskytaru. Kapela vystupovala na běžných zábavách i v kavárenských provozech převážně na Náchodsku, ale i ve vzdálenějších místech, jako byl například hotel Horal ve Špindlerově mlýně. Zde krátkodobě hostovali třebas saxofonisté Antonín Doležal nebo Petr Drašnar.
Protože v roce 1996 se dal Pribojský na profesionální dráhu, byl na jeho místo přijat kytarista a zpěvák Petr Fousek a baskytarista Zbyněk Šotola. V roce 1997 přijal kolektiv nové pojmenování Fontána. Od roku 1998 dostala v kapele slovo nová zpěvačka Olga Herzánová a posléze skončil Šotola. Drahoňovský obsluhuje varhany a basový part pak na další klávesy. Sestava skupiny se nakrátko ustálila. V roce 2001 se ale zpěvačka Herzánová zúčastnila televizních soutěží "Začínáme" a "Caruso show", kde vyhrála. To mělo zásadní vliv na rozhodnutí "hledat štěstí" v Praze. Její místo doplnila zpěvačka Michaela Klusáčková.
|
|
Současná podoba skupiny Fontána |
Toto současné nástrojové a vokální obsazení umožňuje stále hrát kompletně "naživo", bez automatů a počítačů. Ze stálých míst působení lze jmenovat v Náchodě Tepna klub, hotel Vyhlídka, Bonato, obchodní dům Prior, dále novoměstský hotel Metuj, U Berků v Bukavici, chata Hvězda a další místa v Krkonoších. V plesové sezóně je skupina objednávána do měst a vesnic od Broumova až po Jaroměř.
Jednou z nových skupin, které vznikly na přelomu 80. a 90. let a nepoznaly bolesti starších hudebníků, byla skupina Juno. Touhou Jiřího Khuna, jinak pokračovatele hudebního rodu nám známého Ladislava Baudyše, bylo hrát v orchestru. V roce 1987 se mu podařilo sehnat do nepojmenované skupiny spřízněné duše. Díky technické podpoře na svazácké škole na Rezku začal zkoušet hudebně vzdělaný zpěvák Khun na baskytaru společně s bubeníkem Václavem Andrejsem. K nim se přidal zpěvák a hráč na tenor saxofon i klarinet Zdeněk Pásler společně s varhaníkem Petrem Lokvencem. Do skupiny přišla zpěvačka Iva Kittlerová. V průběhu roku 1989-90 již měli řadu vystoupení na Vyhlídce, v Rubena klubu i v hronovské Ponorce. Vojna však přerušila slibnou karieru.
Jako volný hráč byl Khun na čtvrtletí pozván do skupiny Atol, ale pak na čas vůbec nehrál. Po vojně se dala skupina Juno opět dohromady. Tedy kapelník, baskytarista a zpěvák Khun, Pásler, Lokvenc, Kittlerová a Andrejs. Toho po dvou měsících vystřídal na bicí Miloš Forman. V tomto složení spolu hráli na náchodském koupališti i jinde.
|
|
Jedna z podob skupiny Juno |
V období let 1993-98 se Juno jaksi transformovalo. Khun přibral kytaru, Pásler alt saxofon a varhaníka nahradil hráč na klávesy Stanislav Román. Protože začali používat automatického bubeníka, hráč na bicí odešel. Ke konci uvedeného období začali místo automatu používat rychlejší a modernější sekvencer. Dokonce už všichni zpívali. Přesto, že se zpěvačkou účinkovali pouze čtyři, díky modernímu a výkonnému zařízení mohli hrát jako hlavní hudba na plesech ve velkých sálech. Takovou domovskou scénou byl Rubena klub, účinkovali v Tepna klubu, na Lipí, v novoměstské Metuji i hronovské Ponorce.
Ani toto seskupení nepřineslo členům skupiny uspokojení. V letech 1999-2001 Juno změnilo opět podobu. Zůstal kapelník Khun, hráč na klávesy Román.To už používali počítač. Přibrali k sobě zpěvačky Michaelu a Karolinu Klusáčkovy. Repertoárem obsáhli široké spektrum stylů od lidovek přes swing, country, big beat a rock. Těžištěm působení byla kavárna Prioru v Náchodě a opět plesy v místě i okolí.
Od roku 2002 do současné doby hraje skupina Juno ještě s většími nároky na kvalitu. Uvedené zpěvačky vystřídala Kateřina Nárožná. Společně nacvičili repertoár i pro zahraniční klientelu. K vybavení patří různé světelné efekty. Ovšem něco za něco! Taková příprava na hru s cestou, instalací a vyzkoušením zařízení trvá až 6 hodin.
S nostalgií vzpomínám na léta, kdy jsme s "vypůjčeným" reproduktorem, zesilovačem, na kterém se daly pohodlně ohřát párky, vystupovali s vědomím, že máme moderní zařízení. Doba se i za našeho působení v technické oblasti značně zlepšila. Za posledních 10-15 let však technika zdaleka překročila naše očekávání. Koneckonců posluchači jsou dnes díky profesionálním možnostem sdělovacích prostředků natolik "rozmlsaní", že odsuzují vše, co je jaksi mimo normu. Proto se musí hudební skupiny, pokud chtějí vůbec existovat, podle toho zařídit. A je to opět o penězích. Pro začínající muzikanty je to velmi těžký oříšek.
Atol byl název skupiny vedené kapelníkem a varhaníkem Zdeňkem Tejchmanem. Na bicí hrál Zdeněk Kábrt a krátký čas na baskytaru Jiří Khun. Později jej nahradil Petr Mach, který hrál basový part na klávesy. Zpívala Lenka Veselá, kterou později nahradila Kateřina Jandová. Skupina hrála v letech 1990-2000 v Tepna klubu, Rubena klubu a do roku 1999 na Vyhlídce.
Jak vyplývá z popisu jiných skupin, syn kapelníka Macha, Petr Mach, se také dal na hudební dráhu. Již v roce 1976 založil vlastní skupinu Penetrace, kde hrál na varhany, kytaru a foukací harmoniku. Ve formaci přijal místo kytarista Petr Hanuš, baskytarista Tomáš Smolka a bubeník Václav Svoboda. Oba posledně jmenovaní posléze odešli na vojnu a nahradili je baskytarista Jaroslav Bauer a bubeník Libor Bauer. Skupina hrála skladby založené na čtyřhlasém vokálu, později více rockového charakteru. Od roku 1980 Macha nahradil varhaník Petr Ulich a kapela pokračovala po změně názvu jako Tep, pod vedením Jaroslava Bauera.
|
|
Členové skupiny Penetrace |
V roce 1983 se sešli v nové skupině Krabat bubeník Vladimír Beran, kytarista Petr Pohl, baskytarista Jiří Meisner, Později do skupiny přišel varhaník Petr Mach, který mezi tím působil ve skupině Reflex. Kapela byla na vysoké hudební úrovni. Hrála vlastní i převzaté skladby. Bohužel skupině byla bez vysvětlení zakázána činnost. Potom kytarista Petr Pohl emigroval do Rakouska.
|
|
Členové skupiny Krabat |
V roce 1990 vznikla další formace Bard, navazující na tradici posledně jmenované skupiny. Pod vedením hráče na klávesy Petra Macha zde působili baskytarista Jiří Meisner, kytarista Jaroslav Jetenský, bubeník Vratislav Přibyl a zpěvák Miloš Plný. Po odchodu Meisnera a Jetenského k profesionálním skupinám je zastoupili kytarista Petr Hanuš a baskytarista Libor Bauer. V roce 1992 se však skupina rozpadla. Petr Mach odešel ke skupině Prima džem, se kterou dodnes spolupracuje, ale pouze příležitostně. V současné době se věnuje tvorbě hudby pro dokumentární filmy pro náchodskou televizi.
V letech 1987-89 působila v Náchodě a okolí rocková skupina Moby Dick. Kapelníkem se stal kytarista Petr Jiroušek. Spolupracoval s baskytaristou Josefem Šrůtkem, bubeníkem Petrem Březinou a zpěvákem René Karvaiem. Z dosud nejasných příčin nakonec skupina nesměla v Náchodě vystupovat. Rekonstrukcí skupiny vzniklo opět pod vedením Petra Jirouška Aero. Basového kytaristu vystřídal Lukáš Černý, bubeníka Libor Bauer a samostatného zpěváka Miloš Plný. Jinak všichni hudebníci již zpívali. I toto seskupení potkal zákaz produkce na Náchodsku. Patrně velkou konkurencí byla skupina Tep, vedená Jaroslavem Bauerem, pracovníkem Náchodského kulturního střediska.
|
|
Skupina Prima džem |
Hudební skupina Prima džem vznikla na podzim roku 2002 nenásilným přerodem ze souboru Aero. Nový název snad vznikl z úvahy, že kapela je schopna hrát kusy téměř všech žánrů, a střídání rockových podií, klubů, ba i her na plesech jí nedělá pražádné problémy. Baskytaristu zde vystřídal Josef Malina a novým členem se stal hráč na klávesy, Petr Mach. Kromě muzikantů na podiu patří neodmyslitelně do kapely i zvukař Pavel Petr, který dá všemu patřičnou "high-end" barvu.Řídí se zajímavým heslem: "Dělám světla, zvuk není vidět"! Hlavní náplní kapely je Art Rock a skladby od skupin Pink Floyd a Genesis.
|
|
Prima džem v akci |
V této souvislosti je nutno se zmínit i o skupině Beruška rock, která vyhrávala po celé poslední desetiletí 20. století převážně na Náchodsku a Českoskalicku. Než se v roce 2000 definitivně rozešla, působili zde bubeník Petr Březina, hráč na klávesy a zpěvák Pavel Koch, baskytarista a zpěvák Josef Ř. Malina i sólový zpěvák René Karvai.
|
|
Členové skupiny Beruška rock |
V poslední době se pokouší Ivan Frélich obnovit slávu Fires. Po uvěznění hrál v letech 1977-79 se skupinou Senioři, kde se Kopecký nebál jej vzít do party. Pak po 5 roků Frélich vedl skupinu již zmiňované Generace F, ale ta se rozpadla. Po té přijal v létech 1986-90 účinkování ve skupině Modul Oldřicha Drcmánka.
|
|
Ivan Frélich se skupinou Modul |
Starým rockovým harcovníkům po prknech, co znamenají svět to ale nedalo. V roce 1995 opět svolal kapelník Frélich baskytaristu Pavla Kuchaře, bubeníka Ladislava Humpolu a do obnovené Generace F přibral sólového kytaristu Petra Kuldu a Michaelu Kuldovou, hrající klávesy. Ekonomické tlaky však přinutily Frélicha posledně jmenované hráče později propustit. Těžištěm produkcí zůstávají big beatové a country skladby, které až do dnešních dnů plní sály v řadě míst na Náchodsku.
|
|
Generace F v obnoveném složení |
Uvádím ještě jeden postřeh, související s muzicírováním. V průběhu minulého století se důsledně dbalo na jednotné ustrojení hudebníků. Přelom nastal po roce 1970, kdy většina skupin již podle západních vzorů přicházela na pódium v civilním nebo extrémním oblečení. Stalo se mi, že po opuštění sálu a zpětném návratu jsem měl s pořadatelem problémy, neboť mne považoval za běžného návštěvníka.
Čas od času se objeví na plakátech jména pravděpodobně rockových souborů, které účinkují na tanečních zábavách nebo na přehlídkách rockových kapel (například na koupališti ve Dřevíči, nebo v Borové). Jména kapelníků však zůstávají v anonymitě, takže nelze vystopovat bližší údaje. Vlivem rozšíření mobilních telefonů a rušením pevných linek se nepodařilo o souborech získat bližší informace.
Klikatými cestičkami se mi podařilo vystopovat červenokosteleckou skupinu Cugrunt. V roce 1997 se sešli baskytarista Martin Drahoňovský, bubeník Daniel Škoda, doprovodný kytarista Aleš Středa, sólový kytarista Karel Stehlík a zpěvák David Labík. Začali hrát jako mladíci na zábavách bigbeatového zaměření. Po několika letech středu nahradil Antonín Špáta a ještě později Sergěj Kurianov. Za Stehlíka nastoupil Zdeněk Hochle a po něm Radim Urban. Za Labíka přišel nový zpěvák Tomáš Vlk, který v současné době má na starosti organizační vedení. Vrátil se Karel Stehlík a nastoupil nový kytarista Martin Vlček. Hrají skladby od skupin Kabát, Olympik, Ozzy Ouzborna i Nirvany.
|
|
Tak začínal další kostelecký Meteor |
Podobně, ale již v roce 1976, se dala v Červeném Kostelci dohromady parta kluků - samouků, které spojoval sen založit rockovou skupinu. Přes počáteční problémy s vybavením již v dalším roce působili na soukromých večírcích jako skupina Meteor pod vedením bubeníka Jana Kriegla. Pavel Kejzlar hrál sólovou, Miloš plný doprovodnou kytaru, Miloš Kejzlar baskytaru a Miloš Stárek klávesy. Po přehrávkách v roce 1979 se rozjeli dobývat taneční sály v okolí za zvuku přejatých písní z repertoáru Deep Purple, Nazareth a dalších. Brzy byly na světě první vlastní skladby z dílny Stárka, Kriegela i Jiřího Kejzlara. Objevila se zde i jména zastupujících hráčů, Petra Macha a René Karvaie. V době největší slávy se ale pro pracovní problémy skupina rozešla. Stačili spolu ještě natočit dvě CD úspěšných písní.
|
|
Skupina Nanovor při produkci |
Bratři Kejzlarové k sobě v roce 1985 pozvali bubeníka Jiřího Drapače a sólového kytaristu Petra Demjanoviče, který se později stal vedoucím nové formace Nanovo. Pavla Kejzlara nahradil Pavel Fulka, který občas hraje na klávesy. Produkce tak získala od syrového rocku přes agresívní nové vlny metalovější tvář. Díky vlastní tvorbě skupina dosáhla vítězství v divácké anketě přehlídky Broumovská kytara 89. Pro svůj rockový charakter změnili název na Nanovor. Vydali již třetí CD. Oficiální webové stránky skupiny Nanovor.
|
|
Charakteristický znak skupiny Nanovor |
Je vidět, že i při hluboké krizi hudebních souborů se našli další mladí nadšenci a založili v roce 2003 skupinu Meze. Martin Balada zde hraje kytaru a zpívá, dalším kytaristou je Martin Hanuš, baskytaru třímá Josef Mrázek a na bicí hraje Jiří Svoboda. Mnoho toho nenahráli, ale už se stačili zúčastnit festivalu Broumovská kytara a několikrát se předvedli ve Vatikánu.
K dalším hudebním skupinám bez bližších informací patří OK Styl Lubomíra Páslera, dále skupiny Bantam, Jumping Drums, Smokie revival, Rodeo, Avenger rock, případně DJ Stanley a patrně řada dalších. Z takových názvů na plakátech pozná o co se jedná pouze užší okruh veřejnosti. Budou si muset počkat, až o nich někdo napíše, nebo se beznadějně ztratí v propadlišti dějin.
Po roce 1990 zaniklo Náchodské kulturní středisko včetně poradního sboru kapelníků pro hudební činnost, byly celostátně zlikvidovány povinné přehrávky a v roce 1993 zrušena vyhláška č. 117 o registraci a organizaci hudebních souborů. Nabídku dnes existujících souborů lze nalézt pouze v inzerci internetu nebo je nutno se s poléhat na osobní kontakty a známosti s hudebníky. Okresní evidence neexistuje. Cenové relace za hudební produkci se v současné době pohybují v oblasti smluvních cen v řádu tisíců korun za produkci.
V současné době jednotlivci hrají na základě Živnostenského listu nebo větší tělesa jsou povinna se registrovat na Ministerstvu vnitra jako spolek. Naopak pořadatelé zábav jsou povinni při pořádání hudební produkce ať už s živou hudbou nebo při diskotéce, ale i při různých soutěžích, hernách i aerobiku, podat žádost OSA (Ochrannému svazu autorskému) o svolení k užití hudebních děl. S tím souvisí i služby společnosti Intergram, která zefektivňuje výkon kolektivní správy práv v oblasti veřejných produkcí a § 25/2000 Sb. autorského zákona. Mimo to platí ohlašovací povinnost Městskému úřadu v daném místě o konání všech akcí, kde bude vybíráno vstupné. Protože se tak vždy nestává, utíká příslušným složkám spousta peněz.
|
