|
|
|
|
|
|
Začátky hudebního seskupení, které na dlouhou dobu ovlivnilo hudební scénu v Náchodě je nutno hledat v Červeném Kostelci. Tam působil asi od roku 1947 orchestr Otto Stejskala. Byl to již velký soubor, se třemi trumpetami, dvěma pozouny, čtyřmi saxofony a kompletní rytmikou. Aranže pro orchestr zajišťoval schopný harmonikář Papež. Repertoár byl ovšem "tangový", poplatný možnostem doby. V roce 1952 do souboru nastoupil trumpetista Dieter Balzar. V té době tu účinkovali ještě trumpetisté Frídolín Lédr a Josef Kosinka, kytarista Antonín Kukrál, basista Oldřich Urban, pianista Lumír Kábrt a bubeník Oldřich Téra. V saxofonové sekci hráli Josef Hacker, Josef Dušek, Otto Stejskal a František Vít. Dušek a Vít navíc střídali housle. Zpívala Hana Hanušová a Dieter Balzar. Téměř stálým působištěm byla hospoda ve Stolíně a na Pavlišově. Konec souboru v roce 1955 umožnil únik muzikantů do následující formace.
Kolem vynikajícího harmonikáře Miroslava Lelka se vytvořil v roce 1954 orchestr Jiskra pod patronací podniku Tepna v Červeném Kostelci. Sem mimo jiných hudebníků v roce 1955 přešel i Dieter Balzar. Dalším trumpetistou byl Oldřich Runkas a Ladislav Rousek. Kapelníkem byl Oldřich Rousek. Objevil se zde i náchodský pozounista Jiří Marek, s ním Josef Záliš, Zdeněk Vik a Prouza, dále saxofonista Ladislav Kábrt, zmíněný Oldřich Rousek, Waltr Pitřinec a další. Na kontrabas hrál Oldřich Beznoska, na klavír Karel Hůlek a na bubny Ladislav Šimek. Hrálo se podle kupovaných aranží od Karla Krautgartnera. V té době začínal připravovat i Balzar už swingová aranžmá. Hrál též vybrané skladby pouze s rytmikou na havajskou kytaru.
|
|
Taneční orchestr Jiskra |
Souběžně vystupovali někteří členové orchestru v rytmické skupině Miroslava Lelka. Jejich působení se soustředilo na Trutnovsko, než Lelek odešel jako profesionál hrát do Karlových Varů. Při jedné z her si Lelek shodil odloženou knoflíkovou harmoniku na zem a perleťové knoflíky se rozkutálely po kavárně. Všechny knoflíky se nepodařilo najít, tak jmenovaný dohrál hru pouze mačkáním na výstupky, na kterých knoflíky byly původně nasazeny.
|
|
Rytmická skupina Miroslava Lelka |
Rozpad orchestru Jiskra v roce 1955 umožnil vznik též velkého orchestru Kolektiv GT (Grafické tiskárny), vedený Oldřichem Rouskem. Podařilo se mu do svého souboru získat mladé hudebníky Čermáka, Felgra, Drtinu a další, převážně ze stavební školy v Náchodě. I trumpetista Dieter Balzar sem přešel. Ve velkém obsazení hrál orchestr na všemožných zábavách a plesech, při některých změnách hudebníků až do roku 1965.
|
|
Kolektiv GT při hře |
Nezávisle na uvedeném tělese bylo za vedení trumpetisty Emericha Drtiny vytvořeno Studio 324. Obsazení doplňoval pianista Milan Felgr, saxofonista Miloslav Čermák, basista Jaroslav Vlček, bubeník Stanislav Presse a kytarista Luboš Nývlt. Později bubeníka vystřídal Pavel Tham, basistu Alois Šolc a kytaristu Josef Rudolf. S ním přišla též zpěvačka Jiřina Rudolfová a trombonista Josef Valta. V létech 1959-62 skupina dojížděla účinkovat až do Horního starého města u Trutnova, obsazovala různé zábavy a konečně i čaje na Václavicích. Z této mladé party se vytvořila v Náchodě desetičlenná skupina Styl, která v létech 1963-70 pod vedením trumpetisty Emericha Drtiny hrála na mnoha zábavách v místě i okolí. Na kytaru hrál tehdy Josef Rudolf, na kontrabas Jaroslav Matouš, bicí obsluhoval Pavel Tham a Zpívala Jiřina Rudolfová. V dechové sekci hrál trumpetu Emerich Drtina, bastrumpetu Zdeněk Nývlt, tenorsaxofon Miloslav Čermák, další tenor Vladimír Kábrt, piano Milan Felgr a klapkový trombón Zdeněk Schroll. Skupina získala značnou oblibu.
|
|
Původní Styl v přednáškovém sále hotelu Beránek v roce 1967 |
Od roku 1971 začal Styl po personálních úpravách s cílem zmenšení souboru jezdit jako doprovodná skupina módních přehlídek Tepna klubu. Se skupinou začala zpívat Jana Matysová, která se dostala později jako profesionální zpěvačka do Brna. V té době hrál Pavel Tham na bicí, Libor Fiedler baskytaru, Miloslav Čermák klarinet, tenorsaxofon a housle. Kapelnickou funkci zastával pianista a později varhaník Milan Felgr. Zpěvák Luboš Škoda na níže uvedeném snímku je mimo záběr. Dle potřeby hrál Emerich Drtina také na basovou kytaru a vibrafon.
|
|
Styl v Tepna klubu (zpívala Jana Matysová) |
V roce 1972 do skupiny nastoupila další zpěvačka Lenka Řehůřková. Po ní přišla Jana Petrů, která se velmi dobře umístila na soutěži v Jihlavě. To ji otevřelo cestu do pražského Semaforu. Se skupinou také zpívala Zdena Kortisová z Broumova a krátce Naďa Šmídová z Police nad Metují. V období roku 1974-75 vystřídal bubeníka Petr Prislinger.
|
|
Styl na módní přehlídce v Beránku |
V roce 1975 došlo k nedobrovolnému ukončení módních přehlídek pořádaných ředitelem Tepna klubu Tomášem Bartoněm. Někteří členové kolektivu byli vyslýcháni a došlo i k uvalení vazby.
|
|
Lenka Řehůřková a Jana Petrů na zkoušce se skupinou Styl |
Nově vytvořená skupina Styl B kterou řídil pianista a později varhaník Milan Felgr hrávala v letech 1976-80. Ve skupině dále působil bubeník Pavel Tham, basista Libor Fiedler, hráč na tenor saxofon Miloslav Čermák a řada zpěvaček. Později do skupiny přešel kytarista Petr Simon. Baskytaristu v roce 1980 vyměnil Zbyněk Šotola, kterého ještě později vystřídal Miroslav Paul. Za saxofonistu po roce 1990 nastoupil Zdeněk Hanzl. V obměněném složení skupina působila až do roku 1993. Mezi nejznámější místa her patřila Vyhlídka, Dlouhé záhony, kavárna i plesy v hotelu Beránek, Úpice, Rubena klub nebo hospoda na Lipí.
|
|
Styloví pralidé |
Výčet her a přestrojení například za staromódní ženy na silvestrovské zábavě, na svatbách pro kamarády a jiné akce by zabral dalších několik stránek. Bezesporu se zde sešla parta dobrých kamarádů, kteří se mezi sebou při nějaké té skleničce a dobrém "gáblíku" velmi dobře hudebně i společensky bavili. Co je hlavní, že dovedli svým uměním a chováním přenést dobrou zábavu i na mnoho dalších tanečníků.
|
|
Styl B při produkci |
Zažili spolu o přestávkách nejednu legraci, když například jeden člen předváděl skok o záclonové tyči. Konec jeho představení skončil zlámanou rukou. Jednou z takové vnitřní soudržnosti byla každoroční koleda, při které kolektivně navštěvovali své manželky a další příznivce. Z jejich dílny tak vznikla další "náchodská" koleda: "Já jdu na koledu, nesu si pytel, kdo mě ho dá plný, ten je můj přítel …
|
|
Milan Felgr s harmonikou a kolegy v přestrojení |
Pro legraci nechodili muzikanti nikdy daleko. Na svatbách u novoměstského zámku se "stylově" předvedli jiné podobě. Zajímavých a úsměvných fotografických záběrů a nejen u skupiny Styl bylo k dispozici více, ale přesahuje to možnosti publikace.
Ani po tolika letech společného působení a rozpuštění kapely na sebe nezapomínají. Pavel Tham přišel s návrhem založení "Klubu přátel italské opery" a stal se jeho prezidentem. I když název spolku je velmi podezřelý, klub se schází po několik let pravidelně 2x ročně. Vzájemných setkání se zúčastňují i manželky a další příznivci. Při tom si jen tak pro zábavu zahrají něco ze svého bývalého repertoáru.
